Exkluzivní rozhovor s jedním z předních odborníků v oblasti průmyslového vlastnictví, Mgr. Ing. Josefem Kratochvílem, Ph.D., předsedou Úřadu pro průmyslové vlastnictví.
Je to osobnost, která svou prací utváří krajinu inovací a ochranu duševního vlastnictví v České republice.
V tomto rozhovoru se dotkneme klíčových témat souvisejících s průmyslovým vlastnictvím dnešní doby. Jaké výzvy a příležitosti přináší digitalizace a globalizace a jaký vliv mají na oblast duševního vlastnictví. Pan Kratochvíl nám rovněž osvětlí svůj osobní přístup k ochraně duševního vlastnictví a jeho význam pro konkurenceschopnost českého průmyslu.
Nechte se inspirovat pohledem na průmyslové vlastnictví od člověka, jehož práce formuje inovace a chrání kreativitu naší země.
Jak si nyní ČR stojí v rámci inovací ve srovnání se světem?
Ke srovnání schopnosti jednotlivých států inovovat se obecně používá Global Innovation Index (GII - vydává Světová zdravotnická organizace) a European Innovation Index (EIS - vydává Evropská komise) a Patent Index (vydává Evropský patentový úřad).
Odpověď na Vaši otázku „Jak si stojíme ve srovnání se světem,“ není jednoduchá, protože porovnání v oblasti inovací je věda. Každý z výše uvedených indexů je konstruován odlišně a je třeba veškeré číselné údaje dávat do vzájemných souvislostí.
V čem jsme tedy dobří?
Podle GII má Česká republika silné stránky například v exportu high-tech, v registraci užitných vzorů nebo ve využívání ISO norem.
Mezi podniky s největším globální značkou patří Škoda, Komerční banka a Velkopopovický kozel. Ke špičkovým společnostem se také řadí Rohlík. Nejlépe hodnocenými univerzitami v České republice jsou Karlova univerzita, Vysoká škola chemicko-technologická a ČVUT.
Kde vidíte v cestě za ještě lepším hodnocením největší rezervy?
Podle údajů, které jsou zahrnuty v inovačních indexech, ČR zaostává ve využívání ochrany průmyslového vlastnictví.
Podle Indexu Evropské komise European Innovation Scoreboard jsme ve srovnání se zbytkem Evropy těsně pod průměrem Evropy, ale ve srovnání v subindexu „Intellectaul Assets“ jsme až na 21. místě.
Celkového zlepšení tedy lze dosáhnout zvýšeným využíváním ochrany duševního vlastnictví. To ovšem ani zdaleka neznamená cílit na vyšší počet přihlášek. Systém ochrany průmyslových práv je zapotřebí využívat chytře, neusilovat o kvantitu, ale soustředit se zejména na dvě věci.
První je využití systému jako nepřeberné studnice technické inspirace.
Druhou pak snaha o převedení výsledků výzkumu a vývoje buď do praxe, a nebo do formy peněžní, popřípadě obojí současně.
Jaké jsou globální trendy v ochraně technických řešení?
Trendy nejlépe ukazuje Patent Index vytvářený Evropským patentovým úřadem (EPÚ).
Zde jsou výsledky ČR ve srovnání s minulým rokem pěkné.
Nárůst přihlášek podaných u Evropského patentového úřadu je oproti minulému roku 8,6 %.
Podle údajů patent indexu v loňském roce nastal boom v digitálních technologiích a energetice. Předními technickými obory pro přihlašování patentů v EPÚ byly v loňském roce digitální komunikace (zahrnující technologie související s mobilními sítěmi), lékařská technika a výpočetní technika.
Nejsilněji ze všech technologických oborů však v roce 2023 rostly elektrické stroje, přístroje, energetika (+12,2 % oproti roku 2022). Tento obor pokrývá vynálezy související s technologiemi čisté energie, včetně baterií (+28 %).
Dále pokračoval růst patentové aktivity v oblasti biotechnologií (+5,9 %).
K Evropskému patentovému úřadu (EPÚ) bylo v roce 2023 podáno 199 275 přihlášek, což představuje nárůst o 2,9 % oproti roku 2022 a nový rekord.
Dnes zveřejněný Patent Index 2023 potvrdil narůstající trend v počtech evropských patentových přihlášek (4,7 % mezi lety 2020 a 2021 a 2,6 % mezi lety 2021 a 2022).
Pět zemí, ze kterých pochází nejvíce přihlášek podaných k EPÚ v roce 2023, jsou USA, Německo, Japonsko, Čína a Jižní Korea.
Pouze 43 % přihlášek pocházelo ze 39 členských zemí Evropské patentové organizace, 57 % přihlášek má původ mimo Evropu.
Česká republika zaujímá v absolutních číslech 33. pozici.
Téměř čtvrtina přihlášek evropských patentů je podána malými nebo středními podniky.
Patenty jsou důležité i pro male a střední firmy.
Přímo od vynálezce nebo od malého či středního podniku (méně než 250 zaměstnanců) pocházelo 23 % přihlášek podaných k EPÚ v roce 2023.
Dalších 8 % přihlášek podaly univerzity a veřejné výzkumné instituce.
Patent Index 2023 se poprvé zaměřuje na ženy vynálezkyně. Ze všech patentových přihlášek pocházejících z Evropy byla mezi původkyněmi uvedena alespoň jedna žena ve 27 % případů. Největší podíl žen vynálezkyň je u přihlášek evropských patent ze Španělska (46 %), Francie (33 %) a Belgie (32 %). Z hlediska technologických sektorů se podíl pohyboval v průměru od 14 % u patentových přihlášek ve strojírenství po 50 % v chemii.
Od 1. června 2023 mohou přihlašovatelé využít možnost jednotného patentového systému – nového způsobu, jak získat najednou patentovou ochranu v 17 členských státech EU, ve kterých má evropský patent jednotný právní účinek a lze jej vymáhat nebo soudit před Jednotným patentovým soudem.
O jednotný účinek evropského patentu bylo požádáno u 17,5 % všech evropských patentů udělených v roce 2023 (více než 18 300 podaných žádostí) a u 22,3 % patentů udělených ve druhé polovině roku 2023 po spuštění systému.
Majitelé patentů z Evropy (39 členských států EPO) využili tuto možnost nejčastěji (25,8 %), následováni těmi z USA a Číny (shodně 10,9 %), Korejské republiky (9,7 %) a Japonska (4,9 %). Hlavními žadateli o jednotný patent v roce 2023 byly Johnson & Johnson, Siemens, Qualcomm, Samsung a Ericsson.
Čeští přihlašovatelé této možnosti využili ve 47 případech.
Pro řadu firem, zejména těch menších, je problematika ochrany duševního vlastnictví pořád velmi složitá.
Často je odrazuje od aktivního přístupu náročná legislativa i terminologie...
Co byste jim doporučil, jak byste je povzbudil k větší pozornosti o toto téma?
Podnikatelé v rámci své činnosti řeší celou řadu problémů, takže ochrana duševního vlastnictví není mnoha z nich vnímána jako priorita.
Studie ale jasně ukazují, že firmy, které věnují péči ochraně svého duševního vlastnictví, jsou dlouhodobě úspěšnější.
Všem, kdo o to mají zájem, Úřad nabízí bezplatné informační služby v rámci našeho informačního centra či helpdesku. Zájemci se na nás mohou obracet telefonicky, e-mailem či v rámci osobní návštěvy.
Dále se nám podařilo nabídnout českým malým a středním podnikům možnost získání dotací na přihlašovací poplatky na ochranu jejich průmyslových práv a na odborné poradenství k této problematice.
Z tzv. SME Fund v roce 2023 do České republiky vyplaceno 546 986,-eur.
O dotaci z SME Fund si v roce 2023 požádalo celkem 1287 malých a středních podniků, které podaly 1328 žádostí o grant.
Z nabídky této podpory bych rád zdůraznil službu IP Scan, kterou poskytují specialisté v oboru. Specialista poskytne konkrétní rady a doporučení, jak zacházet v konkrétním podniku s duševním vlastnictvím. Pro poskytování této služby jsou specialisté vyškolení přímo Úřadem Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) a postupují podle standardizovaných materiálů.
Tato služba je sice zpoplatněna, nicméně velkou část z poplatku je možné kompenzovat formou dotace.
Více informací ke všem uvedeným službám mohou zájemci najít na našem webu upv.gov.cz.
Žádosti o dotace se podávají na webu EUIPO.
Řekněte nám něco o spolupráci s vnějšími partnery?
Dlouhodobě a poměrně intenzivně spolupracujeme s Asociací malých a středních podniků a živnostníků ČR.
Je to přirozené, protože její členové, tedy malé a střední podniky, jsou těmi, kdo by měli systém ochrany duševního vlastnictví efektivně využívat ve svůj prospěch.
Na rozdíl od velkých podniků ale nemají kapacity na pokrytí této oblasti, a potřebují tak větší podporu. Jsem velice rád, že se nám tuto spolupráci daří udržovat a rozvíjet. Spolupracujeme samozřejmě i s dalšími institucemi, např. s agenturami CzechInvest a CzechTrade, s Technologickým centrem Akademie věd, s mnoha centry pro transfer technologií napříč regiony, vysokými školami a výzkumnými organizacemi.
Jsme rozhodně otevření smysluplné spolupráci s jakýmkoliv uskupením, které se o problematiku ochrany průmyslového vlastnictví zajímá.
Jaké další iniciativy se chystají pro malé a střední podniky?
Ministerstvo průmyslu a obchodu vypsalo výzvu v operačním programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost (OP TAK), ze které je možné financovat ochranu průmyslových práv. Především se tato výzva dá využít na financování mezinárodní patentové přihlášky a evropské patentové přihlášky.
Dotace na ochranu průmyslového vlastnictví může dosáhnout až 500 000,- Kč.
Proč by si podniky měly vůbec platit patentovou ochranu a neponechat si vynález nebo výrobní postup jako tajemství?
Technické řešení se zpravidla nedá dostatečně utajit. Nepatentované řešení může kdokoli okopírovat. Patenty slouží jako silný nástroj v konkurenčním boji, ale současně patentový systém předává know-how celé společnosti, což silně stimuluje další vývoj.
Tím, že všichni znají výsledky výzkumu a vývoje svých konkurentů, se technický svět posunuje rychleji dopředu. Firmy se učí od sebe navzájem.
Patent umožňuje jednomu výrobci stát se po omezený čas a na omezeném prostoru monopolním dodavatelem zboží. Není to proti základní filozofii tržního hospodářství?
Největší cena, kterou držitel patentu platí, je povinnost zpřístupnit všem jeho obsah.
To je podstata smlouvy mezi vynálezcem a státem, který jako by říkal: „My ti dáme časově omezený monopol, za který zaplatíš nějaké poplatky, ale především musíš svůj vynález všem prozradit, aby ostatní mohli stavět na úrovni, kam jsi se s výzkumem dostal.“
Ve chvíli, kdy je patent platný pouze pro Českou republiku, co mi brání v tom si z databáze stáhnout výrobní dokumentaci, odjet kilometr za státní hranici a tam vynález vyrábět a prodávat jako vlastní produkt?
Nic, to je samozřejmě možné, ale stejně tak to funguje i opačným směrem.
V databázi Espacenet si můžete vyhledat technická řešení, která u nás nejsou chráněna, a kterých je většina.
Ze 130 milionů zveřejněných patentových přihlášek a patentů z celého světa jich je v Česku chráněno asi jen 50 tisíc. Ostatní lze volně u nás vyrábět a výrobky na českém trhu umisťovat.
Z tohoto pohledu je nutné, aby české podniky nepodceňovaly provádění rešerší v patentových databázích. Tyto rešerše jsou neocenitelným nástrojem.
Naprostá většina technických řešení popsaných v patentových dokumentech je na území ČR právně volná.
Comments